Zdroj: dynamickazeme.cz/aktuality/zri…

Zříceniny hradů bývají většinou vnímány jako součást kulturního dědictví s četnými historickými a archeologickými hodnotami, případně s přesahy do lidových pověstí a folkloru. Méně často jsou však rozpoznány jejich přírodní, zejména geologické a geomorfologické hodnoty.

Přitom právě v případě zřícenin hradů je souvislost mezi přírodními a kulturními hodnotami velice zřetelná. Zříceniny hradů a jejich přilehlá okolí lze vnímat jako tzv. „geokulturní lokality“, což jsou místa, kde jsou dílčí objekty kulturního dědictví (hradní zdi, příkopy, obranné valy, stavební materiál) úzce provázány s geodiverzitou (neživou přírodou). Jako příklad tohoto propojení lze uvést např. skutečnost, že pro výstavbu hradů a tvrzí byly ve středověku využívány významné vyvýšeniny (tj. význačné tvary reliéfu: skalní ostrožny, hřbety nebo vodními toky vypreparované skalnaté útesy), že pro konstrukci hradních zdí a budov byly využity místní stavební materiály, nebo že reliéf v okolí byl upravován, takže vznikly systémy antropogenních tvarů reliéfu (obranné náspy, příkopy, valy).

Jedním z příkladů, kde lze tyto úzké vazby mezi historií, kulturou a geodiverzitou najít, je zřícenina hradu Janštejn, která se nachází poblíž obce Batelov v rámci Národního geoparku Vysočina. Tým z Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky AV ČR ve spolupráci s Geoparkem Vysočina a Muzeem Vysočiny v Jihlavě zde provedl podrobný geomorfologický průzkum a mapování významných tvarů reliéfu. Vizualizace mrazových srubů se zbytky hradních zdí byla provedena prostřednictvím laserového skenování, další tvary reliéfu (balvanové akumulace, antropogenní transformace reliéfu) byly v terénu popsány a zhodnoceny z hlediska významu pro možnou ochranu přírodního dědictví.

V souvislosti s geomorfologickým výzkumem, který umožnil rámcovou analýzu geomorfologického vývoje území, bylo provedeno i zhodnocení lokality z hlediska příležitostí ve vztahu k rozvoji geoturismu a geovzdělávání. V budoucnu se tým OEG ÚGN zaměří na analýzu hrozeb na lokalitě, jak přírodního původu (např. svahové pohyby, rozvolnění skalního masivu), tak původu antropogenního (vliv lidské činnosti, zejména návštěvnosti).

Konferenční příspěvek: doi.org/10.11118/978-80-7701-0…

Říční písek se stává stále vzácnější surovinou. Po celém světě se totiž těží mnohonásobně rychleji, než jej dokážou přírodní procesy znovu doplňovat. Pokud lidstvo nenajde vhodnou náhradu nebo novou technologii, která by jeho spotřebu omezila, mohou se v blízké budoucnosti objevit vážné problémy.

Edward Park z Nanyangské technologické univerzity v Singapuru s početným týmem spolupracovníků v přehledové studii, zveřejněné v odborném časopisu Reviews of Geophysics, shrnul výsledky 411 dřívějších vědeckých prací od roku 1974. Její závěr je jednoznačný. Současná celosvětová poptávka po říčním písku a štěrku pro výrobu stavebních materiálů, zejména betonu, je dlouhodobě neudržitelná.

Říční písek mizí před očima

Ukázkovým příkladem krize s říčním pískem je delta Mekongu, která se rozprostírá na jihu Vietnamu. Bagr umístěný na těžebním člunu v této deltě dokáže během pouhých tří hodin vytěžit až 300 metrů krychlových písku. Ve Vietnamu je v současné době celková těžba říčního písku asi 11,8krát vyšší než přirozené doplňování říčních sedimentů.

Jen mezi lety 2015 až 2032 se tam vytěžilo asi 366 milionů metrů krychlových písku, což vedlo k poklesu říčního dna téměř o půl metru. Kvůli erozi říčních břehů se tam v letech 2018 až 2020 zřítilo více než 1 800 domů. Pokud bude těžba písku ve vietnamské části Mekongu pokračovat současným tempem, odborníci odhadují, že do roku 2035 tam nezůstane prakticky žádný těžitelný písek. K podobným změnám přitom dochází po celém světě.

„Písek a štěrk jsou nejvíce těženými pevnými surovinami na světě a představují základ urbanizace i rozvoje infrastruktury,“ uvádí Park pro ScienceAlert. „Dohromady představují více než 70 procent objemu betonu a ve velkém se využívají při také výrobě asfaltu, silnic, budov i základových konstrukcí. Říční písek je ve stavebnictví obzvlášť ceněný, protože jeho zrna mají vhodné strukturní vlastnosti, a navíc nejsou slaná.“

Pokud by říční písek došel, stavebnictví bude mít velké potíže. Nemluvě o dopadech, jaké mé těžba písku na krajinu.

stoplusjednicka.cz/veda/rekam-…

Evropská kosmická agentura nyní nabízí evropským výzkumníkům a soukromým firmám vzácnou a vzrušující možnost nechat jejich inovativní software fungovat přímo v hlubokém vesmíru na palubě evropské sondy Hera vzdálené miliony kilometrů od Země. V polovině roku 2027 by sonda Hera měla dokončit primární úkoly své mise planetární obrany u planetek Didymos a Dimorphos. Sonda se poté vtělí do jiné role. Stane se jedinečnou létající softwarovou laboratoří 150 milionů kilometrů od Země. Ze svého jedinečného pozorovacího místa v hlubokém vesmíru má Hera umožnit evropským inovátorům otestovat postupy nové generace pro palubní inteligenci, zpracování obrázků, činnosti založené na umělé inteligenci, či autonomii přímo na sondě, která je v reálných podmínkách kosmického letu.

kosmonautix.cz/2026/08/08/i-va…

Na sociálních sítích se v posledních dnech objevily fotky pracovníků Technické správy komunikací hlavního města Prahy (TSK) s postřikovači v ulicích. V hlavním městě totiž v uplynulých týdnech probíhal pravidelná údržba, která má za cíl likvidaci plevele prorůstajícího mezi dlažebními kostkami a na okrajích chodníků. Podobná praxe je běžná několikrát za vegetační sezonu.

TSK, jejímž jediným akcionářem je hlavní město, nicméně k postřikům používá přípravek Roundup, který je obchodním názvem pro kontroverzní herbicid glyfosát. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) při Světové zdravotnické organizaci přitom řadí glyfosát mezi „pravděpodobné karcinogeny“.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin glyfosát za karcinogenní nepovažuje, ale podle spolku Arnika se opírá o studie financované agrochemickými koncerny, zatímco IARC hodnotí nezávislý akademický výzkum. „Rakovinotvornost navíc není jediný problém, devastace ekosystémů je prokazatelná,“ uvádí Nikola Jelínek ze spolku Arnika.

Kvůli uvedeným informacím pravidelné postřiky znervózňují některé Pražany. Největší strach mají pejskaři, případně rodiče malých dětí. Zvláště když například vedení Prahy 10 ani TSK o postřicích dopředu neinformují.

Zvracení, slinění i apatie

„Tohle je bioroundup. Většinou to potom jen uschne, ale kořeny zůstanou. Takže to určitě není tak silné jako klasický roundup,“ tvrdil Ekonews pracovník Pražských služeb, který postřik prováděl v Praze 10. Obal přípravku na korbě přistaveného vozu ukázat nechtěl. Jeho četa jej prý dostává už namíchaný.

TSK v reakci na občanský dotaz v aplikaci Změňte.to potvrdila, že v dané lokalitě byl použit Roundup Biaktiv. Ten stejně jako Roundup Klasik obsahuje glyfosát. „Název ,bioroundup‘ je samozřejmě nesmysl a žádný takový produkt neexistuje. Pokud jej pracovníci v terénu použili, jde zřejmě o jejich lidovou tvořivost či nepochopení, nikoli o záměrný greenwashing nebo oficiální komunikaci. Na dodavatele budeme znovu apelovat, aby jejich zaměstnanci nepoužívali tyto matoucí pojmy,“ sdělila tisková mluvčí TSK Barbora Lišková na adresu Pražských služeb.

Největší riziko podle veterinářky Martiny Načeradské z Veterinární kliniky MVDr. Načeradská představuje situace, kdy pes přijde do kontaktu s čerstvě aplikovaným přípravkem, nebo jej přímo pozře. „V takových případech se nejčastěji objevují zažívací obtíže, jako je zvracení, průjem, nadměrné slinění nebo apatie,“ říká.

„Pokud má majitel podezření, že pes přišel do kontaktu s čerstvě aplikovaným herbicidem, je vhodné zabránit olizování tlapek, omýt je čistou vodou a při výskytu klinických příznaků kontaktovat veterinárního lékaře,“ radí Načeradská.

Ošetřené plochy by se podle ní měly označovat, nebo by město na svém webu alespoň mohlo zveřejňovat termíny aplikace postřiku. Majitelé psů by si tak mohli zvolit jinou trasu a vyhnout se kontaktu zvířat s čerstvě aplikovanými přípravky. Nejnebezpečnějším přípravkem jsou však podle ní granule proti slimákům obsahující metaldehyd.

Z chodníků přímo do Vltavy

Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR uvádí, že Roundup Klasik i Roundup Biaktiv jsou neselektivní systémové herbicidy na bázi stejné účinné látky – glyfosátu. V obou případech jde o přípravky s koncentrací glyfosátu 360 gramů na litr.

Oba přípravky se do rostliny dostanou jejími zelenými částmi a následně proniknou do celé rostliny včetně podzemních orgánů vytrvalých plevelů. „Označení Biaktiv proto nelze chápat jako označení biologického nebo neškodného přípravku. Jde stále o glyfosátový herbicid,“ vysvětluje vědec.

Rozdíl oproti přípravku Roundup Klasik spočívá především v jiném složení pomocných látek a smáčedel, která snižují povrchové napětí vody. „Ve srovnání s přípravkem Roundup Klasik má Biaktiv pravděpodobně vhodnější formulaci, takže při srovnatelné dávce glyfosátu se aplikuje menší objem přípravku. To může být určitá výhoda, ale environmentální rizika tím nemizí. Biaktiv bych proto označil spíše za méně problematickou formulaci v rámci stejné skupiny přípravků, nikoli za skutečně ekologické řešení,“ zdůrazňuje.

Celý článek zde: ekonews.cz/strikani-chodniku-z…

Účastníci se během dvou týdnů zapojí do konkrétních vědeckých projektů a budou pracovat přímo v laboratořích Centra pod vedením zkušených mentorů. Témata projektů jsou letos opravdu pestrá – od genetických interakcí a tvorby mutantů zelené mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii přes výzkum fotosyntézy a jejích mechanismů u cyanobakterií až po studium barevných pigmentů řas rodu Synura. Jeden z projektů se zaměřuje také na otázku, jak bakterie získávají železo, další využívají moderní genomické a proteomické přístupy ke studiu mikroorganismů.

Studenti tak budou pracovat na skutečných výzkumných otázkách a využijí moderní laboratorní vybavení a metody, se kterými se setkávají v současném výzkumu.

Letní škola je zároveň příležitostí k navázání nových odborných kontaktů a mezinárodní spolupráci, která může být pro mladé vědce cenným impulzem pro jejich další studium i profesní kariéru. Vedle práce na vlastních projektech budou mít účastníci možnost poznat fungování Centra ALGATECH a diskutovat s vědci o jejich výzkumu i dalších možnostech spolupráce.

Letní škola vyvrcholí 21. srpna závěrečnými prezentacemi výsledků, během kterých studenti představí svou práci ostatním účastníkům a mentorům. Následovat bude společná diskuze a předání certifikátů o absolvování.

potravinyav21.cz/algatech-host…

Součástí aktivity dr. Petra Rataje (Archeologický ústav AV ČR, Brno) Sídelní model středověkých opevněných sídel šlechty na území okresů Bruntál a Opava v rámci programu Epicentra civilizace – Inteligentní domácnosti, technologie a společnost jsou také přednášky pro veřejnost, které se konají přímo v zájmových lokalitách archeologů.

Dne 27. 7. 2026 proběhla přednáška na téma „Hrad Fürstenwalde – jeho historie, funkce a význam v regionu“, které se zúčastnilo 8 účastníků. Přednáška se uskutečnila v prostorách reliktů hradu. Součástí programu byla prezentace vybraných archeologických nálezů, ukázka moderní dokumentace pomocí dronu a fotogrammetrie. Přednášejícím byl vedoucí aktivity dr. Petr Rataj.

Dne 13. 7. 2026 proběhla přednáška na téma „Hrad Freudenštejn – shrnutí všech archeologických výzkumů a práce s daty“, které se zúčastnilo 12 účastníků. I tato přednáška proběhla v prostorách daného historického sídla. Posluchači byli seznámeni s vybranými archeologickými nálezy, dobovou dokumentací starších archeologických výzkumů, 3D rekonstrukcí hradu, zmenšeným modelem hradu a ukázkou fotogrammetrie. Přednášejícími byli dr. Petr Rataj a Mgr. Nikol Večeřová (Muzeum Bruntál).

epicentra-civilizace.cz/dve-pr…

Aj relatívne čistý vzduch v typickom veľkom meste môže spôsobovať poškodenie srdcových artérií, a to najmä u žien. Štúdia, ktorú publikoval časopis Radiology, konštatovala, že dlhodobé vystavenie bežným znečisťujúcim látkam vo vzduchu škodí koronárnym tepnám aj v prípade, že ide o prípustné koncentrácie. Účinky môžu súvisieť s krvným tlakom, hladinou cholesterolu, zápalom alebo inými procesmi, ktoré dlhodobo zaťažujú srdcovo-cievny systém.

quark.sk/srdce-v-meste-trpi/

Jak poznat, že je most poškozený dřív, než bude pozdě? Na výzkum těchto „skrytých stop“ se zaměřuje doktorandka Kristína Bezručová z Ústavu betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Výsledky její práce pomáhají sledovat stav lávek pro pěší v celém Česku. Letos se jí navíc podařilo navázat spolupráci s dánskou společností SVIBS, jedním ze světových lídrů v oblasti monitorování konstrukcí.

vedavyzkum.cz/veda/veda/mosty-…

V posledních několika desetiletích se vědci domnívali, že povrch Europy pokrývá velmi tenká vrstva amorfního ledu…

Série experimentů vedených Ujjwalem Rautem ze Southwest Research Institute podporuje spektrální data nedávno shromážděná Vesmírným dalekohledem Jamese Webba (JWST), podle nichž se ledový povrch Jupiterova měsíce Europa neustále mění. Led na povrchu Europy krystalizuje na různých místech různou rychlostí, což by mohlo poukazovat na složitou kombinaci vnějších procesů a geologické činnosti ovlivňující povrch.

Vodní led lze na základě jeho struktury rozdělit do dvou velkých kategorií. Na Zemi vzniká krystalický led, když se molekuly vody během procesu mrznutí uspořádají do šestiúhelníkového vzoru. Na povrchu Europy je však obnažený vodní led neustále bombardován nabitými částicemi, které narušují krystalickou strukturu a vytvářejí led amorfní. Nová studie popisuje výsledky rozsáhlých laboratorních experimentů, které vědci provedli s cílem porozumět ledovému povrchu Europy. V posledních několika desetiletích se vědci domnívali, že povrch Europy pokrývá velmi tenká vrstva amorfního ledu, která chrání krystalický led pod touto svrchní dýhou (hloubka ~ 0,5 mm). Tato nová studie nalezla krystalický led na povrchu i v hloubce v některých oblastech na Europě, zejména v oblasti Tara Regio.

„Domníváme se, že povrch Europy je poměrně porézní a v některých oblastech dostatečně teplý, aby umožnil rychlou rekrystalizaci ledu,“ říká spoluautor studie Richard Cartwright z Johns Hopkins University. „V téže oblasti vidíme také mnoho dalších neobvyklých věcí, včetně nejlepšího důkazu o výskytu chloridu sodného pocházejícího pravděpodobně z vnitřního oceánu. Máme zde také jedny z nejsilnějších důkazů o přítomnosti oxidu uhličitého a peroxidu vodíku na Europě. Chemie v této lokalitě je opravdu zvláštní a vzrušující.“ Sledovaný materiál musí pocházet z hloubky měsíce, možná z oceánu pod asi 30 km tlustým ledovým pláštěm.

„Oblast zlomů povrchových materiálů by mohla ukazovat na geologické procesy, které vytlačují podpovrchové materiály zespodu. Když vidíme důkazy o přítomnosti CO2 na povrchu, domníváme se, že musel pocházet z oceánu pod povrchem. Důkazů o existenci kapalného oceánu pod ledovým pláštěm Europy tak přibývá,“ zakončuje průvodní tisková zpráva.

Richard J. Cartwright et al, JWST Reveals Spectral Tracers of Recent Surface Modification on Europa, The Planetary Science Journal (2025). DOI: 10.3847/PSJ/adcab9
Zdroj: Southwest Research Institute / Phys.org, přeloženo / zkráceno

sciencemag.cz/jupiteruv-mesic-…

Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že nejméně desetina motýlích druhů se již musela přestěhovat, převážně kvůli změnám klimatu. Výzkum zároveň odhalil obrovské mezery v tom, nakolik známe tropickou přírodu.

Denní motýli po celém světě reagují na globální změny klimatu masivním přesunem do nových oblastí. Mezinárodní vědecký tým vedený australskou Monash University, jehož klíčovou součástí byli entomologové Robert Tropek a jeho bývalý student Michal Barták z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), publikoval dosud nejrozsáhlejší studii o změnách areálů rozšíření tohoto hmyzu. Výzkumníci analyzovali přes 6 000 záznamů o posunech areálů 1 758 druhů motýlů (tj. téměř 10 % známých druhů) ve 105 zemích. Zjistili, že přesuny plných 80 % zdokumentovaných druhů jsou poháněny právě klimatickými změnami a přidruženými extrémy v počasí a dalších podmínkách.

Vědci přirovnávají motýly k pověstným kanárkům v dole – kvůli svému krátkému životnímu cyklu a extrémní citlivosti na podmínky prostředí fungují jako citlivý varovný systém pro celou planetu. Výzkum ukázal, že se v globálním měřítku většina druhů (80 %) rozšiřuje do míst, která pro ně byla dříve neobyvatelná. “V Evropě je ovšem situace složitější, nachází se v ní nemalá část více než čtvrtiny druhů, jejichž areál rozšíření se zmenšuje. Může za to kombinace ničení původního prostředí lidskou činností, zejména intenzivním zemědělstvím, a negativních důsledků klimatických změn”, říká spoluautor studie Michal Barták, absolvent PřF UK, který dnes působí na univerzitě v Helsinkách. Příkladem může být modrásek ligrusový (Polyommatus damon), kterého dohnalo na pokraj vyhynutí v Česku intenzivní zemědělství a jehož poslední populaci na našem území dorazilo extrémní počasí související s klimatickou změnou.

„Naše práce jasně ukazuje, že překreslení mapy biodiverzity není otázkou vzdálené budoucnosti, ale právě probíhající realitou,“ vysvětluje spoluautor studie Robert Tropek z katedry ekologie PřF UK a z BC AV ČR. „Abychom tento trend potvrdili, nemuseli jsme ani sbírat nová data. V naší studii jsme se spolehli na pestrou skupinu mezinárodních odborníků, která úspěšně zbořila jazykovou bariéru ve vědě. Motýli patří mezi nejprozkoumanější organismy na světě, ale velká část znalostí je publikována v místních jazycích, případně zůstává v zápisnících místních odborníků. I proto bývají podobné globální studie silně zkreslené ve prospěch několika zemí západní Evropy a Severní Ameriky. My jsme shromáždili údaje publikované v patnácti různých jazycích a propojili je s často nepublikovanými znalostmi místních expertů ze všech kontinentů.“

Právě zapojení vícejazyčných zdrojů a lokálních entomologů přineslo překvapivé zjištění: v tropech, jako je Amazonie či západní Afrika, dochází k masivnímu stěhování motýlů, které převážně anglicky psaná věda dosud přehlížela. Tropičtí motýli jsou přitom často přizpůsobeni jen úzkým klimatickým podmínkám a i nevelké oteplení je přivádí na samou hranici přežití. Probíhající kácení lesů a ničení dalších tropických ekosystémů jim pak stěhování za ideálním klimatem znemožňuje, což se pro ně může velmi rychle stát fatálním. Tím se ještě urychlí současné vymírání tropických druhů hmyzu.

Tato významná studie mění pohled na to, jakým způsobem musíme přistupovat k ochraně biodiverzity. V kontextu probíhajících změn na celé planetě již nestačí staticky chránit přírodu pouze v národních parcích a dalších rezervacích. Ochranářské strategie se musí přizpůsobit stěhujícím se organismům a zajistit jim v krajině migrační koridory, kterými se mohou bezpečně přesouvat za snesitelným klimatem. “Kvůli stále zřetelnějším změnám klimatu se motýli po celém světě musí rychle stěhovat do nových oblastí, aby vůbec přežili. Teprve se ukáže, jestli v novém areálu najdou všechny nutné podmínky a nepůjde jen o zoufalý krok předcházející jejich rychlému vyhynutí. A to nejen v dalekých tropech, ale i v ochuzené evropské krajině”, uzavírá výsledky studie entomolog Tropek.

Chowdhury, S., Aich, U., Antão, L. H., Pinkert, S., Akite, P., Almeida, G. S., …, Barták, M., …, Tropek, R., … Pe’er, G. & Lenoir, J. (2026). Extensive climate-induced range shifts in butterflies across the globe. Nature Ecology & Evolution. doi.org/10.1038/s41559-026-031…

tisková zpráva Přírodovědecké fakulty UK

Nově byly mezi zasažené zařazeny Arkansas, Iowa, Missouri, Nebraska, New Hampshire a Severní Karolína.

Hlavní body:

Více než 10 400 laboratorně potvrzených případů a přes 12 200 dalších podezřelých případů hlásí CDC od začátku května 2026. Jde o největší známou epidemii tohoto parazitárního onemocnění v USA.

Nejvíce postiženým státem zůstává Michigan, kde bylo zaznamenáno přes 11 tisíc případů a také první dvě úmrtí spojená s cyklosporózou v USA. Obě zemřelé osoby měly závažná přidružená onemocnění, přičemž infekce a dehydratace jejich stav zhoršily.

Vyšetřování ukazuje na souvislost části případů s ledovým salátem (iceberg lettuce) dodávaným společností Taylor Farms z centrálního Mexika. Tento salát byl distribuován mimo jiné do restaurací Taco Bell a následně stažen z trhu. FDA však nadále prověřuje i další možné zdroje nákazy.

Cyklosporózu způsobuje prvok Cyclospora cayetanensis. Infekce se přenáší především kontaminovanými čerstvými potravinami nebo vodou. Typickými příznaky jsou:

• vodnaté průjmy,
• bolesti a křeče břicha,
• nevolnost,
• únava,
• ztráta chuti k jídlu.

Bez léčby mohou obtíže přetrvávat týdny nebo se opakovaně vracet. Největší riziko závažného průběhu představuje onemocnění pro starší osoby, malé děti a pacienty s oslabenou imunitou, zejména kvůli dehydrataci.

Současná epidemie zároveň ukázala jednu slabinu amerického systému dohledu. Parazit Cyclospora cayetanensis už od roku 2025 nepatří mezi patogeny rutinně sledované v programu FoodNet, který aktivně monitoruje výskyt alimentárních nákaz.

Omezení aktivního monitoringu však podle některých epidemiologů mohlo zkomplikovat včasné zachycení rozsahu letošní epidemie a zpomalit epidemiologické šetření.

ctvnews.ca/health/article/cdc-…

Bóje Dragonera západně od Mallorky naměřila 5. srpna v 16:00 hodnotu 33,02°C - nejvyšší teplotu mořské vody, jakou kdy síť bójí Puertos del Estado zaznamenala.

Předchozí maximum téže bóje bylo 31,87 °C, 12. srpna 2024. Rekord nepadl o desetinku, ale o víc než celý stupeň.

Čidlo měří tři metry pod hladinou v otevřené vodě. Není to teploměr v laguně u pláže. Údaj čeká na oficiální potvrzení.

Číslo je tady ta nudnější polovina zprávy. Ta zajímavá je v kalendáři.

Všechny předchozí rekordy Dragonery padly mezi 12. a 24. srpnem. Západní Středomoří se obvykle tepelně nasytí koncem srpna a začátkem září. Letos to bylo pátého. Před sebou má moře ještě tři až čtyři týdny nejsilnějšího ohřevu, a na rozdíl od vzduchu se přes noc ani po jedné bouřce neochladí. Není to letošní strop. Je to stav v průběhu cesty.

A není to výkyv jedné bóje. Červenec byl na Baleárách nejteplejší od roku 1961 s průměrem 28 °C a odchylkou 2,9 stupně. AEMET uvádí odchylku přes 4 °C v západním Středomoří. Copernicus spočítal, že v prvním pololetí 2026 zasáhly mořské vlny veder zhruba 82 % světového oceánu a Středomoří patří mezi ohniska.

Byla by chyba to považovat pouze za problém Španělů. Takto extrémní teplo znamená, že moře obsahuje enormní množství energie. Což zvyšuje pravděpodobnost a intenzitu bouří a dalších extrémních jevů ve zbytku roku.

Vzduch teplejší o jeden stupeň pojme o sedm procent víc vodní páry, a to platí bez ohledu na to, kde má kdo chatu. Do vyhřátého moře přijde na podzim studený vzduch z Atlantiku, vzniknou tlakové níže a spadnou vydatné deště - ve Španělsku se tomu říká DANA. Stejná zásobárna vlhkosti se podepsala na povodních ve střední Evropě v září 2024, kdy do regionu proudil vlhký vzduch od Středozemního a Černého moře.

Ta bóje neměří počasí. Měří, kolik paliva má atmosféra natankováno na zbytek roku. A tankuje se dál až do září.

Nestačí sledovat, jestli prší. Důležité je také kdy, kolik a jak rychle se voda z krajiny ztratí.

Letošní rok přinesl méně srážek než bývá obvyklé a půda se po zimě ani nestihla pořádně nasytit vodou. K tomu se přidaly dlouhé vlny vysokých teplot, které urychlují výpar z půdy i z rostlin. Výsledkem je, že vegetace je pod silným stresem, i když občas zaprší.

🌿 Některé rostliny po letních vedrech uschly a na některých místech dokonce odumřely. Jak se letošní sucho projeví na složení vegetace, ukážou až následující roky.

Víte, že lesní ekosystémy přitom neovlivňuje jen sucho? Záleží také na tom, kolik světla proniká pod koruny stromů a jaké mikroklima v lese vzniká. Právě kombinace těchto faktorů rozhoduje o tom, které druhy rostlin zde dokážou přežít.

U mnoha lidí není největším problémem samotný nádor, ale postupné chátrání organismu. Pacienti ztrácejí svalovou hmotu, hubnou, trpí extrémní únavou a přestávají zvládat běžné každodenní činnosti. Tento stav, známý jako nádorová kachexie, postihuje přibližně polovinu pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním a podle odhadů se přímo podílí až na pětině úmrtí na rakovinu. Přesto dosud neexistuje účinná léčba. To by se však mohlo začít měnit.

pepikhipik.com/2026/08/07/nova…

V medzinárodnej štúdii uverejnenej v časopise Papers in Palaeontology vedci opísali úplne nový, doteraz neznámy druh jašterice.

Pôvod jašteríc z čeľade Lacertidae, ktoré sa vyskytujú v Euroázii a Afrike, by sme našli v Európe. Práve tu dnes tvoria dominantnú skupinu plazov a sú známe aj na Slovensku, kde domovinu nachádza hneď niekoľko druhov – od ikonickej jašterice múrovej (Podarcis muralis) a prísne chránenej jašterice zelenej (Lacerta viridis) až po unikátnu jaštericu živorodú (Zootoca vivipara).

Kedy sa jednotlivé vývojové línie diverzifikovali a kedy sa od seba oddelili rody, ktoré dnes bežne stretávame v prírode? Fascinujúcu odpoveď priniesla nová medzinárodná štúdia vedcov z Univerzity Komenského v Bratislave a z Poľskej akadémie vied.

vedanadosah.cvtisr.sk/priroda/…

Na tuto otázku hledali odpověď vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Díky stovkám hodin videozáznamů z hnízd rákosníků velkých zjistili, že hostitelé tráví na hnízdě v pozdním odpoledni méně času než ráno – právě v době, kdy kukačky nejčastěji přilétají naklást svá vejce.

Výsledky naznačují, že načasování parazitace není náhodné. Kukačky si pravděpodobně vybírají dobu, kdy mají největší šanci uniknout pozornosti hostitelů, kteří své hnízdo velmi aktivně brání.

🎓 Gratulujeme naší doktorandce Gabriele Večeřové k publikaci článku v prestižním časopise Ibis! 👏

📖 Článek: Timing pattern of Common Cuckoo parasitism and its relation to host nest attendance, doi: 10.1111/ibi.70091

Zdroj: facebook.com/reel/130455643820…

🌾 Když se roky výzkumu promění ve zdárný výsledek, může to změnit způsob, jakým zemědělci čelí každodenním výzvám. Takovým příkladem je biostimulant TFU®, který podporuje růst kořenového systému rostlin, čímž jim umožňuje lépe přijímat vodu a živiny.

Přečtěte si rozhovor s Mgr. Jaroslavem Nislerem, Ph.D, který za vznikem této biostimulační technologie stojí.

Dozvíte se například:
🌱 Jak probíhal samotný vývoj
🌱 Jaké výhody má TFU® oproti klasickým stimulátorům
🌱 Co může tato technologie přinést pěstitelům

Celý článek je k přečtení zde: agromanual.cz/cz/clanky/vyziva…

Peer review je jedním ze základních pilířů moderní vědy. Právě díky nezávislému hodnocení odborníků procházejí nové vědecké poznatky kritickou kontrolou dříve, než se stanou součástí odborné literatury. Přesto se většina vědců recenzovat učí metodou pokus–omyl a jen málokdo projde systematickým školením, jak připravit kvalitní, věcnou a konstruktivní recenzi. Právě tuto mezeru se rozhodli zaplnit Martin Reichard a Carl Smith, kteří publikovali článek How to review a manuscript v časopise Journal of Vertebrate Biology

.

Oba autoři patří mezi uznávané evropské odborníky v oblasti evoluční ekologie a zoologie a mají za sebou stovky vědeckých publikací, tisíce citací i dlouholeté zkušenosti jako autoři, recenzenti a editoři mezinárodních vědeckých časopisů. V novém článku shrnují osvědčené postupy, které mohou pomoci jak začínajícím, tak zkušeným vědcům připravovat kvalitnější recenze a přispívat tak ke zvyšování úrovně vědeckého publikování.

Článek čtenáře provází celým procesem recenzního řízení, od rozhodnutí, zda pozvání k recenzi přijmout, přes systematické hodnocení jednotlivých částí rukopisu až po formulaci jasné, profesionální a konstruktivní zpětné vazby. Autoři se věnují také etickým otázkám recenzování, problematice otevřené vědy i nejčastějším chybám, kterých se recenzenti dopouštějí. Součástí článku je praktický checklist, který může sloužit jako opora při hodnocení každého vědeckého rukopisu.

„Většina vědců se recenzovat učí metodou pokus–omyl. Přitom kvalitní review je dovednost, kterou lze rozvíjet stejně jako psaní vědeckých článků. Chtěli jsme nabídnout praktický návod, který pomůže zejména mladým vědcům získat větší jistotu při první recenzi,“ říká spoluautor článku Martin Reichard, vědec z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Podle něj není úkolem recenzenta hledat za každou cenu chyby, ale pomoci autorům publikovat co nejlepší práci.

„Dobré review není seznam kritických připomínek. Je to odborná zpětná vazba, která pomáhá autorům zlepšit jejich rukopis a současně zvyšuje kvalitu celé vědecké literatury,“ doplňuje Martin Reichard.

Význam kvalitního recenzního řízení dlouhodobě podporuje také Journal of Vertebrate Biology, mezinárodní vědecký časopis vydávaný Ústavem biologie obratlovců AV ČR. Časopis navazuje na tradici periodika Folia Zoologica, které vychází již od roku 1938, a dnes publikuje práce z oblasti zoologie, ekologie, evoluční biologie, ochrany přírody a příbuzných oborů. Pod vedením šéfredaktora Carla Smithe prošel časopis rozsáhlou modernizací a hlásí se k principům Diamond Open Access, což znamená, že všechny články jsou volně dostupné čtenářům a autoři zároveň neplatí žádné publikační poplatky. Tento model je možný díky dlouhodobé podpoře Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který považuje kvalitní vědecké publikování za veřejnou službu.

„Naším cílem bylo vytvořit časopis, kde bude publikování pro autory co nejrychlejší a nejkomfortnější. Díky podpoře Ústavu biologie obratlovců můžeme nabídnout něco, co je dnes téměř unikátní, otevřený přístup ke všem článkům a publikování bez jakýchkoliv poplatků pro autory,“ říká šéfredaktor Carl Smith.

Stejně důležitá jako otevřený přístup je podle něj i kvalita samotného recenzního řízení.

„Dobrý časopis nestojí jen na kvalitních článcích, ale také na kvalitních recenzentech. Rychlé, odborné a konstruktivní review prospívá autorům, editorům i celé vědecké komunitě. Právě proto jsme se rozhodli naše zkušenosti sepsat do podoby praktického průvodce,“ uzavírá Carl Smith.

Nový článek tak není pouze návodem pro recenzenty. Je také připomínkou, že kvalitní peer review představuje jednu z nejdůležitějších součástí vědeckého procesu. Odborné, férové a konstruktivní hodnocení pomáhá zvyšovat kvalitu publikovaných výsledků, posiluje důvěryhodnost vědy a podporuje rozvoj celé vědecké komunity.

LINK: ivb.cz/aktuality/jak-na-dobre-…

Desítky let uznávaná představa o růstu kořenových buněk zřejmě neplatí. Nový výzkum česko-norského týmu dokládá, že takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, překvapivě ale nehraje klíčovou roli při jejich vývoji. Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a Norské univerzity vědy a technologie. Výsledky, které publikoval prestižní časopis Nature Plants, otevírají cestu k hledání dosud neznámých mechanismů růstu kořenového systému.

sciencemag.cz/koreny-rostou-ji…
Hormon auxin se v rostlinách podílí na řízení mnoha důležitých procesů. Jedním z nich je prodlužovací růst buněk v kořenech a stoncích. Podle dlouhodobě uznávané teorie kyselého růstu způsobuje auxin změny v kyselosti buněčných stěn neboli v jejich pH (nižší hodnota pH znamená kyselejší prostředí). Čím je prostředí kyselejší, tím více se buněčná stěna uvolní a buňky se mohou prodlužovat.

„Teorie kyselého růstu vznikla již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století a docela dobře vysvětluje například prodlužování stonků. V případě kořenů však dosud panovaly nejasnosti, proto jsme se rozhodli podrobně prozkoumat mechanismy jejich prodlužovacího růstu,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Matyáš Fendrych z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR).

Vědci proto vyvinuli speciální proteinovou molekulu, která mění svou fluorescenci (zjednodušeně řečeno vyzařování světla) podle kyselosti prostředí. Funguje tedy jako miniaturní senzor, jenž umožňuje sledovat pH ve stěnách kořenových buněk.

Nový senzor odhalil nečekané výsledky

„Tento senzor je jedním z nejdůležitějších výsledků projektu a věřím, že najde využití i v dalších výzkumech. Na rozdíl od jiných podobných molekul dobře pracuje v poměrně kyselém prostředí rostlinných buněčných stěn. Navíc se váže na vlákna jejich hlavní složky, celulózy. Díky tomu měříme pH přímo ve stěně a ne jinde,“ říká hlavní autor článku v Nature Plants Pavel Krupař z ÚEB AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Badatelé se nejprve zaměřili na rané fáze vývoje kořene. Buňky se směrem od špičky kořene nejdřív množí dělením, pak se výrazně prodlužují, a nakonec se diferencují – tedy specializují na své budoucí funkce. Právě v období intenzivního prodlužování očekávali vědci podle dosavadní teorie nejnižší hodnoty pH.

„Podle teorie kyselého růstu by mělo být pH buněčných stěn nejnižší tam, kde buňky nejvíc rostou do délky. Jenže my jsme naměřili něco zcela jiného. Se vzdáleností od špičky kořene se pH sice mění, ale v oblasti nejrychlejšího prodlužování je ve skutečnosti spíše vyšší,“ popisuje Pavel Krupař.

Výzkum otevírá nové otázky

Výsledky ale neznamenají, že by byl mechanismus kyselého růstu v kořenech zcela bez významu. Jak ukázaly další experimenty, je pravděpodobně důležitý při rychlých reakcích kořenů na vnější podněty, například světlo nebo gravitaci.

„Pro prodlužování buněk během vývoje kořene musíme evidentně hledat jiné mechanismy, než je teorie kyselého růstu. Výsledky našeho výzkumu představují vlastně začátek velmi zajímavého vědeckého pátrání. A zároveň i důležitého, protože kořeny zásobují rostlinu vodou a minerálními živinami. Když lépe porozumíme jejich růstu, můžeme například pomoci šlechtitelům vytvářet odrůdy plodin, které budou odolnější vůči suchu nebo budou mít menší nároky na hnojení,“ uzavírá Matyáš Fendrych.

Odkaz na publikaci: doi.org/10.1038/s41477-026-023…

tisková zpráva Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Model umělé inteligence (AI) americké společnosti Meta Platforms napadl při bezpečnostních testech počítačový systém jiné společnosti, informovala s odkazem na sdělení Mety agentura Reuters. Zpráva přichází po podobných incidentech firem OpenAI a Anthropic. Meta stanici CNN sdělila, že na vině bylo stejně jako v předchozích případech chybné nastavení, které modelu při testování neplánovaně umožnilo přístup k internetu.

Meta uvedla, že se o záležitosti dozvěděla od testovacího partnera a že ji prošetřuje. Název napadené společnosti nesdělila.

Popsaná narušení bezpečnosti nezpůsobila žádné škody, ale posílila všeobecné obavy z kybernetických útoků prováděných umělou inteligencí. Pravděpodobně se ale teď zintenzivní úsilí americké vlády o zlepšení bezpečnosti AI, napsala agentura Reuters.

Tvůrci umělé inteligence přicházejí se stále výkonnějšími modely. Někteří významní představitelé v oboru nicméně argumentují, že vývoj by se měl zpomalit, dokud nebudou zavedena silnější ochranná opatření.

Umělá inteligence firmy Meta napadla při testování systém jiné společnosti

Myalgická encefalomyelitida / chronický únavový syndrom (ME/CFS) není únava po náročném týdnu ani bolest, která přejde po odpočinku. Je to závažné multisystémové onemocnění postihující nervový, imunitní, autonomní i metabolický systém, tedy celý organismus, nikoliv jen některou jeho část. I proto dokáže během relativně krátké doby zcela změnit kvalitu života nemocného. Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí ME/CFS mezi onemocnění nervové soustavy, v mezinárodní klasifikaci je vedeno pod kódem G93.3.

pepikhipik.com/2026/08/06/me-c…

Vědci objevili, že srdce není řízeno pouze mozkem a autonomním nervovým systémem. Obsahuje také vlastní síť nervových buněk, kterou někteří odborníci označují jako „malý mozek srdce“. Nová studie na myších ukazuje, že tato složitá síť aktivně pomáhá udržovat pravidelný srdeční rytmus zejména ve chvílích fyzického nebo psychického stresu. Objev mění dlouho převládající představu, že nervové buňky v srdci fungují pouze jako pasivní přepojovací stanice.

pepikhipik.com/2026/08/06/srdc…